Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Testování možností extrakce vybraných krajinných charakteristik pro popis stanovišť výskytu indikačně významných druhů ptáků v Krkonoších z dat dálkového průzkumu Země
Polák, Mojmír ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Janík, Tomáš (oponent)
Diplomová práce využívá data Dálkového průzkumu Země dvou prostorových úrovní (Sentinel-2 s pixelem 10 x 10 m a PlanetScope 3 x 3 m). Práce zkoumá možnosti extrakce vybraných krajinných charakteristik (spektrální indexy, typ land cover, krajinné metriky) s cílem vyhodnotit, jaké charakteristiky a v jakém měřítku jsou statisticky významné pro výskyt 23 vybraných druhů ptáků, druhovou bohatost a počet druhů řádu pěvci v kvadrátech 1400 x 1400 m v Krkonoších. Data o výskytu druhů byla mapována v letech 2012-2014 na české i polské straně. Síla vztahu mezi charakteristikami a výskytem byla určena Pearsonovým korelačním koeficientem. Nepodařilo se potvrdit, že by pro extrakci krajinných charakteristik byla přínosnější data s větším prostorovým rozlišením. Z celkového pohledu krajinné charakteristiky neprokázaly funkční vztahy pro všechny vybrané druhy. Jako relevantní se potvrdily pro vybrané druhy, druhovou bohatost a řád pěvců například faktory průměrná nadmořská výška a land cover. Land cover byl analyzován metodou řízené klasifikace Random Forest v prostředí Google Earth Engine s celkovou přesností 78 % v případě dat Sentinel-2, jak v tundře, tak i ve zbylé části území a pro data PlanetScoce v tundře 77 %, ve zbylé části území 66 %. Výsledky klasifikací byly porovnány s datovými produkty CORINE Land...
Hodnocení změn krajiny v Krkonošském národním parku s využitím dálkového průzkumu Země a krajinných metrik
Karvánek, Matouš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo s využitím řízené klasifikace a ukazatelů krajinných metrik analyzovat vývoj krajinného pokryvu a stavu krajiny v Krkonošském národním parku mezi lety 1999 a 2007. Po klasifikaci metodou Maximum likelihood na základě legendy, která měla 8 kategorií (5 typů vegetace, orná půda, vodní plochy, ostatní plochy), následovala analýza překryvu, vyhodnocení změn land cover a tvorba map stavu a změn krajinného pokryvu. Změna stavu krajiny a jejích složek byla hodnocena s využitím krajinných metrik v software Fragstats. Celková přesnost klasifikace pro snímky z roku 1999 byla 81,50% a pro snímky z roku 2007 83,25%. Na základě zjištěných informací je možné říct, že v daném časovém období přibylo lesních porostů a v jejich druhové skladbě přibývá listnatých porostů. Při hodnocení krajinných metrik byla zaznamenána změna k méně různorodé krajině. Jak v roce 1999, tak v roce 2007 byl krajinnou matricí les. Klíčová slova: řízená klasifikace, krajinný pokryv, krajinné metriky, SPOT, FRAGSTATS, Krkonošský národní park
Porovnání mapování NATURA 2000 s výstupy mapování pomocí dálkového průzkumu Země na příkladu krkonošské tundry
Ondrušková, Kateřina ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
Porovnání mapování NATURA 2000 s výstupy mapování pomocí dálkového průzkumu Země na příkladu krkonošské tundry Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na porovnání mapování NATURA 2000 s výsledky klasifikace družicových snímků Landsat 8 a WorldView-2 s různým prostorovým rozlišením na příkladu krkonošské tundry. Snímky byly klasifikovány s využitím řízené klasifikace pomocí klasifikátoru Maximum Likelihood a neřízené klasifikace pomocí algoritmu ISODATA. Cílem práce bylo zjistit, jaké kategorie mapování Natura 2000 lze detekovat z družicových dat. Pro všechny klasifikace byla použita upravená legenda Natura 2000 na dvou úrovních. Nejlepších výsledků bylo pro oba snímky dosaženo neřízenou klasifikací na 1. úrovni legendy - celková přesnost pro snímek Landsat 8 byla 64,1 % a pro snímek World-View-2 67,16 %. Pro klasifikace byl použit software ENVI 5.1. Klíčová slova: dálkový průzkum Země, klasifikace řízená, klasifikace neřízená, legenda, přesnost klasifikace, mapování NATURA
Hodnocení změn krajiny v Krkonošském národním parku s využitím dálkového průzkumu Země a krajinných metrik
Karvánek, Matouš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo s využitím řízené klasifikace a ukazatelů krajinných metrik analyzovat vývoj krajinného pokryvu a stavu krajiny v Krkonošském národním parku mezi lety 1999 a 2007. Po klasifikaci metodou Maximum likelihood na základě legendy, která měla 8 kategorií (5 typů vegetace, orná půda, vodní plochy, ostatní plochy), následovala analýza překryvu, vyhodnocení změn land cover a tvorba map stavu a změn krajinného pokryvu. Změna stavu krajiny a jejích složek byla hodnocena s využitím krajinných metrik v software Fragstats. Celková přesnost klasifikace pro snímky z roku 1999 byla 81,50% a pro snímky z roku 2007 83,25%. Na základě zjištěných informací je možné říct, že v daném časovém období přibylo lesních porostů a v jejich druhové skladbě přibývá listnatých porostů. Při hodnocení krajinných metrik byla zaznamenána změna k méně různorodé krajině. Jak v roce 1999, tak v roce 2007 byl krajinnou matricí les. Klíčová slova: řízená klasifikace, krajinný pokryv, krajinné metriky, SPOT, FRAGSTATS, Krkonošský národní park
Změny využití krajiny vojenských újezdů Česka
Outrata, David ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
1 Změny využití krajiny vojenských újezdů Česka Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat a porovnat změny krajinného pokryvu ve dvou územích ovlivněných činností armády, vojenským újezdem Brdy a bývalým vojenským újezdem Ralsko, mezi lety 1986, 1998 a 2011. Bylo použito algoritmu řízené klasifikace Maximum Likelihood a satelitních snímků Landsat 5. V rámci práce byla též zkoumána využitelnost snímků Landsat CDR, s aplikovanými atmosférickými korekcemi. Referenčními daty pro zisk kontrolních dat byly barevné a černobílé letecké snímky. Klasifikační systém obsahoval osm tříd přizpůsobených zkoumaným územím. Byla provedena klasifikace družicových snímků obou zkoumaných území za roky 1986, 1998 a 2011, přičemž celková přesnost klasifikace se pohybovala od 80,45 % do 90,02 %. S těmito daty bylo dále pracováno, a byly sestaveny tabulky a grafy ukazující rozlohu jednotlivých land cover tříd v daných časových horizontech. Výstupem jsou též mapy krajinného pokryvu, mapy změn a mapy stabilní krajinného pokryvu. Potvrdil se předpokládaný trend, že se v bývalém vojenském újezdu Ralsko po opuštění armádou krajinný pokryv významně změnil, oproti tomu ve stávajícím vojenském újezdu Brdy byly změny spíše menší. Klíčová slova: změny krajinného pokryvu, řízená klasifikace, Landsat, Landsat CDR, vojenské újezdy, Brdy,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.